V předsváteční neděli 27. 9. 2020 se v severočeské oblasti konaly souběžně dva turnaje kategorie GPC U13, v Ústí nad Labem a Mostě. Na vzdálenější z nich se vydala Kája Tomešová, aby se pokusila posbírat nějaké ty další medaile a hlavně předvést konečně takovou hru, se kterou by byla sama spokojená.
Vzhledem k nižšímu počtu účastníků nenastoupila nakonec do mixu. Po dlouhém čekání vstoupila do turnaje jako nasazená 3/4 k první dvouhře, ve které s přehledem porazila Bednářovou z pražské Astry. V následujícím kole ji však již čekala jednička nasazená, 10. na republikovém žebříčku, Jana Hnilicová z pražského Radotína. Kája se do soupeřky pustila opravdu bez respektu a po výborném výkonu vybojovala první set 21:17. Ve druhém setu se holky tahaly o každý bod, když nakonec více štěstí měla soupeřka a druhý set tak obrátila ve svou výhru po výsledku 21:19. Ve třetím setu Kája pokračovala v dobrém výkonu, ale dvakrát se soupeřce podařilo uthrnout šňůru několika bodů a tím tak odskočit až na stav 19:10. Kája pak ještě zabojovala, ale soupeřka si už konec pohlídala a zvítězila 21:14. Za předvedený výkon, ale tentokrát musím Káje opravdu složit poklonu, protože v zápase předvedla velkou bojovnost, správné soustředění, dobrou práci nohou i držení se správné taktiky. Byl to asi nejhezčí duel v tomto dni, který na sebe strhl pozornost celé haly, která tleskala a fandila. Za tento výkon si zasloužila možná víc než bronzovou medaili.
Ve čtyřhre nastoupila společně se svou parťačkou z Mostu Veronikou Burdovou do třech zápasů, ve kterých postupně porazily Hnilicovou/Slavíčkovou po dobře sehrané bitvě ve třech setech, Bednářovou/Pokornou hladce ve dvou setech a nakonec, dobře ten den hrající pár Čechová/Vernerová, deklasovaly ve dvou setech, když soupeřky nepustily vůbec k ničemu a nechaly je uhrát jen 10 bodů. Zaslouženě tak Kája s Veronikou vybojovaly zlato.
Mé hodnocení bude tentokrát jen v superlativech, protože Kája přivezla nejen pěkné body a medaile, ale hlavně si myslím, že řečeno terminologií teenagerů a dětí závislých na mobilních hrách, se snad upgradovala na další badmintonový level a přesvědčila sama sebe, že opravdu dokáže hrát vyrovnané zápasy s těmi nejlepšími. Teď už jen dál pilovat techniku, stále zlepšovat fyzičku, hrát další a další těžké zápasy, ale hlavně se tou krásnou hrou bavit.
PT